Svět se neustále vyvíjí. Staré turistické značky jsou malovány novými barvami, staré hrady opravovány nebo ponechány přírodnímu rozkladu, hostince mění názvy na restaurace a z kamenných cest se stávají asfaltové. V každé historii, při každé události věci nezůstávají stejnými, naopak neustále se mění.
Pojďte se se mnou zatoulat na Zlatou stezku, ztratit se v lese a chvíli pozorovat její cesty, její proměny napříč prvním stoletím její historie.
Český ráj
Historie Zlaté stezky začala v oblasti dnes známé jako Český ráj. Tento název, jako pojmenování pro kraj kolem Hrubé skály a Turnova, vznikl již kolem roku 1870 v (bývalých) lázních Sedmihorky na Hruboskalském panství. (Dříve byl název využíván pro mnoho jiných oblastí, například pro okolí Litoměřic).
Ve druhé polovině devatenáctého století se o rychle rostoucí turistickou známost Hruboskalského panství začal starat rod Aehrentálů. Ti se postarali o rozkvět svého panství jak ekonomický, tak kulturní. Zasloužili se o přestavbu zámku Hrubá Skála, Valdštejna, díky nim vznikl chrám Narození Panny Marie v Turnově a lázně Sedmihorky. Přitáhli tak do svého panství další turisty.
Romantismus a národní obrození vdechly často velmi vlivným a známým hostům lázní Sedmihorky takový obdiv k okolní krajině, že ji začali nazývat „českým rájem“. Slova naší národní hymny „zemský ráj to napohled“ se začala spojovat s touto krajinou a rázem se Český ráj stal turistickým pojmem pro celou krajinu na rozhraní Středočeského, Libereckého a Královéhradeckého kraje. Začátkem 20. století už v novinách vycházely titulky znějící „Snad každý ví, kde leží Český ráj“. V roce 1955 je romantická oblast ustanovena chráněnou krajinnou oblastí a následně roku 2005 zařazena i do sítě geoparků UNESCO.
Český ráj, Hruboskalsko
A začíná se značit
V době pojmenování oblasti Českého ráje tedy turistika začínala získávat na oblibě. Vyjížďky a turistické výlety do přírody si nejprve mohla dovolit jen vyšší vrstva ‒ tehdejší střední třída neměla na radovánky v přírodě čas. Postupně se ale z turistiky stal celospolečenský trend. Lidé rostli společně s dobou a jejich zájem o volnočasové aktivity v přírodě vzrostl stejně rychle jako průmysl a velká města. Velmi rychle tak vznikaly v rajonu Českého ráje různé turistické cesty.
Český ráj byl následně jedním z prvních míst, kde se začaly používat dnes známé barevné značky pro označení turistických cest. Vůbec prvním místem, kde zde bylo značení použito, byly Prachovské skály (1889). První největší turistický boom přišel nejen do Čech, ale i do zbytku Evropy po první světové válce. Rozvrácená města i vesnice, rodinné smutky, to všechno začalo lidi přivádět do přírody k turistice. Vojáci, co se často těžko vraceli zpět do běžného života, tíhli k turistice ještě mnohem více.
Rozvinuly se spolky jako skaut, sokol nebo trempové a oblast Českého ráje zažila své první období „turistického průmyslu“. V té době došlo také k dosud největšímu přírůstku členů do Klubu českých turistů. Právě v této době rozvoje se začíná pomýšlet na vznik jednotné stezky spojující významná místa oblasti. Přišla myšlenka nerozšiřovat turistická působiště do ještě nepoškozených oblastí, ale naopak vytvořit něco nového z již vzniklých turisticky známých míst.
Tipy na vybavení
Vzniká Zlatá stezka
Na začátku 20. století začala vznikat spousta stezek pojmenovaných po důležitých lidech historie. Např. v roce 1909 Riegrova stezka ze Semil do Podspálova a o 4 roky později také Palackého stezka kolem říčky Kamenice. Z Mnichova Hradiště do Příhraz vedla Budovcova stezka a v neposlední řadě vznikla ve třicátých letech 20. století stezka Eduarda Beneše v Besedických skalách.
V oblasti Turnovska se do turistiky podepsal velkým nadšením Václav Kudrnáč.
Začal vydávat věstník s názvem Český ráj, tedy první periodikum pro turisty. Roku 1904 zřídil i informační centrum. Vyjednával speciální vlaky, které do oblasti dopravovaly turisty z Prahy a jiných velkých měst.
Klub českých turistů, který kolem dvacátých let 20. století spravoval většinu památek ubytovacích i stravovacích zařízení v Českém ráji, přišel s nápadem spojit nejvýznamnější a nejkrásnější místa v jedinou dálkovou turistickou trasou s jednotným značením. Pomalu tedy vznikaly další a další úseky značené červenou značkou. Název Zlatá stezka Českého ráje se poprvé objevil v publikaci dálkové trasy, který vydal KČT ‒ župa Český ráj. Šlo o sedm sešitů plných informací, fotografií i uměleckých nákresů. A ještě před válkou byl vydán i dvoudílný propagační dokument o stezce. Ten měl podpořit turistiku na nově vzniklé turistické trase, ale válečná doba byla proti.
Následná poválečná obnova a znárodňování památek i služeb způsobily, že z původního nápadu hradit z výnosů cestovního ruchu na stezce její údržbu a spousty dalších plánů zbyl pouze 118 km dlouhý úsek červeně značené stezky z původní délky trasy kolem 160 km a dochovaný název stezky,, Zlatá“. Dnes na trase chybí dva zásadní úseky ‒ Semilsko a jeho Riegrova stezka a Prachovské skály. Výrazně se změnil i úsek od Mnichova Hradiště do Mladé Boleslavi.
V úseku kolem Semil a částečně i Mnichova Hradiště se z turistických cest staly asfaltové silničky, které jsou dodnes značeny červenou značkou, ale pro turisty přestaly být atraktivní. V oblasti Prachovských skal došlo po druhé světové válce k úpravám terénu a přes původní Zlatou stezku byl vyhlouben lom na sklářský písek.
Zlatá stezka si za své první století prošla a stále prochází četnými změnami. Zůstává na ní ale blaho každému, kdo se rozhodne po ní putovati ať už směrem od historického začátku z náměstí v Mladé Boleslavi nebo opačným a neméně půvabným směrem z Jičína.
Buď ti také blaho turisto, běžče! Dýcháš-li pohádku historie Zlaté stezky v jakémkoli z jejích malebných koutů.
Malá Skála, Pantheon, Český ráj
Tipy na vybavení
