Na kole po Zlaté stezce

26 ledna, 2022

A tak napadlo mne: Co kdybych tu Zlatou stezku projel na kole? Nechám se odvézt do Jičína a vyrazím po stezce až domů do Bolky.

 

Na jaře roku 2021 jsem nemohl běhat, více než čtyři měsíce jsem léčil zraněnou nohu, problémy s plantární fascií. Nečinost jsem nemohl vydržet, a proto jsem z garáže vytáhl své starší kolo, nechal z repasovat a začal jezdit. Jedním z mých běžeckých cílů je přeběhnout celou Zlatou stezku. Jak jsem tak jezdil na kole, zrodil se nápad přejet ji na kole,  asi dalo se to čekat.

Bylo to hodně spontánní v pátek vymyšleno, v sobotu ráno vyrážím. Na kole je to trochu jiné než při běhání, ani plánování nemusí být tak podrobné, navíc to není daleko od domova. Šlo hlavně o vodu a nějaké jídlo. Něco jsem si vezl v malém batohu na zádech, navíc jsem si vytipoval pár míst, kde se mohu zastavit a něco si koupit, případně jsem plánoval doplnit vodu u pramene na Malé Skále a na Klokočce.

Popis trasy

Pro inspiraci přikládám zevrubný popis trasy. Snažil jsem se, co nejvíce, kopírovat červenou turistickou značku, kterou je vyznačena Zlatá Stezka Českého ráje, ale na některých úsecích jsem volil objížďky, protože šlo o části stezky, která je pro kola nesjízdná nebo není vhodné tam na kole, v rámci ochrany přírody, jezdit.

Na náměstí v Jičíně je pěkné dopuštění, pravidelné trhy. Omezení pomalu mizí, náměstí se rychle plní. Jedu po červené z Jičína Valdštejnovou alejí, okolo Zebínu a dál směrem na Železnici. Odtud, dá se říci, že začíná stoupání na Tábor. Až do Kyjí jedu přesně po červené, která značí Zlatou stezku, ale kousek za obcí Kyje je prudký výšlap k vrcholu Tábora. Musel bych kolo tlačit, pro volím objížďku přes Chum.

Sjezd z Tábora je příjemnou odměnou, leč pozor, cesta je dost kamenitá. A jedu stále po červené. Přírodní úseky se střídají se silničkami a šotolinou. Za Skuhrovem jeden těžší sjezd. Peklo začíná u Žlábku, kde se začíná stoupat na Kozákov, obzvláště „stojka“ hned na začátku stoupání dá nohám zabrat, ale vyjel jsem. Z kopce sleduji bouřku nad Troskami.

 

Na Kozákově si ze zájmem prohlédnu start paraglidisty. To bych nedal. A spouštím se z kopce. První část jedu po silnici, červená je tam dost nesjízdná. Na ni se napojuji po dvou serpentinách a jedu po louce na Hamštejnský hřeben, nádherný úsek s výhledy na Český ráj a na druhou stranu na Krkonoše.

Sjezd po silničce do Koberov a dál do Besedic. Dolů, do Malé Skály jedu přes Michovku a dál po modré. Červená, z Besedic skrz Besedické skály není pro kolo sjízdná.

Ani další úsek červené, z Malé Skály, okolo Pantheonu dál na Frýdštejn není pro kolo. Na Frýdštejn jedu nahoru po silnici, taky pěkný kopec. Od Frýdštejna dál po červené směrem na Turnov.

Vlastně ne, úsek přes Drábovnu také není sjízdný, musí se objet po cyklostestezce přes Záborčí.

Z Dolánek volím cestu po cyklostestezce podél Jizery, i když červená vede pod Hrubým Rohozcem, na druhém břehu Jizery. Chci se tam totiž zastavit na jídlo. Na autobusáku v Turnově stojí pojízdná hamburgrárna.

 

Z Turnova vede červená k rozhledně Hlavatice a dál k Valdštejnu, tento úsek, prudký a plný schodů, objíždím po cyklostezce 4010. Valdštejn a následný průjezd Hruboskalskem je bez problémů. Je to moc krásný úsek až dolů do údolí a dál k Věžáku.

Od Věžáku jedu k Troskám po silnici, protože se mi nechce tlačit kolo po červené, od rybníka do Tachova to nelze vyjet, příroda je proti.

Trosky, Svitačka, Nebákov, zde pozor, sjezd k hrázi rybníka je dost nepříjemný a dál a dál.

Úsek červené od rozcestí Údolí Žehrovky do Libošovic, objíždím po silnici přes Pleskoty. Sjízdné to tam je, ale vynechám to kvůli ochraně přírody, ne všude je vhodné jezdit na kole.

Libošovice, průlet okolo hradu Kost a dál na Srbsko, dá se jet lesem i okolo po silnici.

Srbsko a Příhrazské skály. Zde nejdelší objížďka trasy Zlaté Stezky. Za Srbskem uhýbá červená do lesa a pak dál přes Příhrazské skály, kde je pro kola nesjízdný terén a schody mezi skálami. Stejně tak úsek okolo Drábských světniček. Navíc si myslím, že kola by opravdu nemusela jezdit všude.

Objíždím to silnici na Branžež a dál po cyklostezce 4009 k Valečovu. Odtud pokračuji po silnici, přes Boseň a Dobrou Vodu do Mnichova Hradiště. U mostu přes Jizeru se napojuji znovu na červenou.

 

Klášter Hradiště nad Jizerou a cesta klokočskými lesy. V pramenu nabírám vodu na poslední část. jedu po silnici podél Jizery z Malé Bělé, přes Pohradí a Dalešice na červenou se napojuji v Debři. Úsek červené z Bakova do Debře je jen pro horská kola a zkušené jezdce, stezka podél Jizery je krásná, ale pro kolo dost náročná, pro trailové běhání ale určitě doporučuji.

A je tu Mladá Boleslav a cíl na Staroměstském náměstí u Mariánského sloupu.

Start v Jičíně

cíl v Mladé Boleslavi

oběd v Turnově

Souhrn trasy a statistiky

První část této trasy je těžší, jsou tam dva velké kopce, Tábor a Kozákov, plus výjezdy k Frýdštejnu z Malé Skály a z Turnova k Valdštejnu, také nejsou zadarmo. V druhé polovině již jsou kopce buď kratší nebo s mírnějším sklonem.

Povrch trasy je velmi rozmanitý. Střídá se silnice, horší rozbitá venkovská silnice, zpevněné a nezpevněné lesní cesty, šotolina, někdy nepříjemný makadam, polní cesty.

Vhodné pro gravel, trekkingová a krosová kola, horská kola ( stačí hardtail, celoodpružené, až na dva tři sjezdy, je skoro zbytečné ).

Podle hodinek a aplikace Strava trasa měří: 122,3 km a nastoupal jsem 2307 výškových metrů.

Na trase jsem strávil 9:21:14, čistý čas jízdy 7:42:33. Udělal jsem dvě delší zastávky, na Kozákově a v Turnově.

 

Trasu této výzvy a další tipy na bike a běžecké trasy z Českého ráje najdete v sekci > Trasy

Kdo to zde píše

O tento web a blog s radostí pečuje Michal.

Běžec, raději dál  a výš a v terénu, než jen na chvilku a po městě. Milovník Českého ráje a hor. Píše také osobní sportovní blog www.sportigo.cz

Sledujte: twitter | instagram | facebook | youtube

michal@zlatastezka.com

 

Další články o Českém ráji

Z historie:  Zlatá stezka a její zlaté časy

Z historie: Zlatá stezka a její zlaté časy

Svět se neustále vyvíjí. Staré turistické značky jsou malovány novými barvami, staré hrady opravovány nebo ponechány přírodnímu rozkladu, hostince mění názvy na restaurace a z kamenných cest se stávají asfaltové. V každé historii, při každé události věci nezůstávají...

číst více